One autik

Jak nám smyslové vnímání dětí může pomoci se s nimi domluvit? Všichni víme, jak těžké někdy je, si vzájemně porozumět. Ale když se přiblížíme pochopení vnímání světa našich dětí, který i běžně každý vidíme zcela odlišně, nám pomůže chápat lidi na spektru, jejich chování a způsob komunikace.

Při výchově i vzdělávání se snažíme umožnit dětem vstup do našeho světa. Aby byly co nejvíce samostatné to jde. Abychom děti naučili maximálně využít své schopnosti.

Rozdíly ve vnímání okolí

Víme, že zkušenosti a vnímání lidí na spektru se mohou lišit.

Lidé s PAS se mohou třeba bát sestoupit z obrubníku. Proč? Protože ho nevnímají jako stabilní a nepohyblivý kus země pod nohama. Nemusí si ho uvědomovat v prostoru, třeba mohou mít pocit, že se pod nimi mírně vlní. A zkuste šlápnout na zdánlivě pohyblivý kus podlahy. Není to vůbec snadné.

Jak ještě se projevují rozdíly ve vnímání dětí s PAS

V údajně veliké místnosti mohou děti cítit úzkost, protože se v ní cítí stísněně. Při vnímání zrakových, sluchových a hmatových vjemů může místnost zdánlivě změnit svou velikost. Dětem prostě připadá mnohem menší.

Děti mohou mít problém s orientací v prostoru nebo cítí velmi nepříjemné pocity z některých materiálů na kůži. Nechtějí tedy nosit určité druhy oblečení. Třeba manšestrové kalhoty nebo šusťákovou bundu. Problém může být i sprcha, protože pocit kapek dopadajících na kůži může být velmi nepříjemný.

Autonomní bouře

Všechny tyto vjemy často doprovází pocity strachu a ohrožení.

Při takzvaném přetížení a neschopnosti zpracování všech útočících vjemů může nastat autonomní bouře. Co to je?

• Člověk se v tu chvíli cítí pod tlakem.
• Mozek vnímá více vjemů, než je schopen zpracovat.
• Autonomní bouře může vzniknout, když se dítě s autismem necítí bezpečně. Například, když se mu někdo posmívá.
• Tato situace může nastat ve všech situacích, kdy je autista ve stresu. Tou je i přemíra smyslových vjemů.

Jak se autonomní bouře projevuje?

Když mají autisté meltdown (autonomní bouři), mohou začít křičet nebo plakat, protože jsou hodně přetížení. Potřebují se zbavit těch přebytečných emocí, někdy tím, že tlučou hlavou do zdi nebo dělají jiné věci.

Je důležité je respektovat a nedělat nic bez jejich souhlasu – zjistit, co jim v té chvíli pomůže.

Někdy to může být oblíbená tlustá deka nebo teplý nápoj. Někteří autisté potřebují obejmout, jiní naopak nechtějí, aby se jich někdo dotýkal. Důležité je, zajistit jim bezpečné místo, prostor, ve kterém mají možnost své pocity zpracovat.

Komunikační bariéry při meltdownu

Pokud dítě nekomunikuje, nezbyde nám nic jiného, než zkoušet a pozorovat, co ho uklidňuje. Ne všechny děti nám jsou schopny říci, co potřebují. A tak můžeme využít zkušenosti jiných rodičů nebo učitelů ze speciálních škol. Komunikovat spolu a dávat dohromady, co funguje. Zatím jsme bohužel stále velmi uzavřená společnost a rodiny bývají často dost osamoceny a v rámci ochrany sebe samotných a vyhýbají kontaktu s okolím.

Meltdown je úplně normální, když pochopíme, co ho způsobuje.

Je dobré se vyhýbat věcem, které děti stresují, nebo se jim postupně přizpůsobovat.

Meltdown očima autistů zde pod odkazem. Je to velmi zajímavý článek a stojí za přečtení.

Pomozme si navzájem

Podělte se s námi o to, co pomáhá vašim dětem zvládnout afekt. Co je hodí zpátky do pohody, i když to někdy trvá velmi dlouho. Třeba se navzájem inspirujeme a jiné rodině pomůžeme pochopit pocity svého dítěte a zvládnout afekt.

Protože afekty jsou stresující pro celou rodinu, je potřeba myslet i na vlastní psychohygienu. Někdy jen pomůže si přečíst, že v tom nejsme sami a ty situace, kterým čelíme nejsou zas tak neobvyklé a dají se zvládnout.

Pokud pochopíme, jak naše děti vnímají svět, můžeme se jim přiblížit a domluvit se snimi.